Víte, jak se dostal půlměsíc až na mohelnický městský znak?

Víte, jak se dostal půlměsíc až na mohelnický městský znak?


Warning: in_array() expects parameter 2 to be array, string given in /data/web/virtuals/105813/virtual/www/wp-content/plugins/facebook-button-plugin/facebook-button-plugin.php on line 294

Warning: in_array() expects parameter 2 to be array, string given in /data/web/virtuals/105813/virtual/www/wp-content/plugins/facebook-button-plugin/facebook-button-plugin.php on line 297

Světové a evropské události roku 2015 byly ve znamení masových pohybů občanů Blízkého a středního východu do evropských zemí. Desetitisícové zástupy převážně arabských občanů muslimských států se pohybovaly řízeny neznámými centry a financovány neznámými zdroji přes hranice států Evropské unie s cílem dostat se na dosah žádoucí životní úrovně a sociální podpory. Delikátnost této situace byla umocňována skutečností, že všechny tyto osoby vyznávaly muslimské náboženství, a tak se do slovníku čtenářů novin a posluchačů televize i rozhlasu dostala slova jako „islám, mešita, korán, džihád, muslim, imám, al-kaida, burka“ atd. Obecně se staly známými i nejrůznější symboly tohoto náboženství, z nichž ten nejjednodušší představuje půlměsíc s hvězdičkou, a my jej známe především z vlajek zemí, kde je islám vládním náboženstvím. O to víc nás překvapí zjištění, že tento odvěký symbol se ocitl i na oficiálním znaku města Mohelnice. O tom, že tomu tak skutečně je, se můžeme kdykoliv přesvědčit při pohledu na Východní bránu města ve Smetanově ulici, kde si koncem 16. století umístili občané znak pána města, olomouckého biskupa Stanislava Pavlovského z Pavlovic. Otázka tedy zní: jak se, probůh, dostal symbol islámu na erb jednoho z nejvyšších katolických církevních hodnostářů?

Polák Stanislav se narodil v Pavlovicích ve Slezsku v rytířské rodině Pavlovských.

Roku 1567 dosáhl od olomouckého biskupa Viléma Prusinovského kněžského posvěcení a r. 1569 se stal kanovníkem v Olomouci. Pak studoval jako člen německé koleje jezuitské v Římě a byl zde povýšen na doktora církevního práva. Po návratu do vlasti se stal proboštem v Brně a tuto hodnost si podržel, i poté, co se stal r. 1577 scholastikem v Olomouci

11.7.1579 byl v olomoucké kapitule jednomyslně zvolen biskupem a tuto volbu potvrdil papež Řehoř XIII. Jako biskup byl energický, hrdý a nebojácný, ale přitom ušlechtilý, snášenlivý a sociálně cítící. Ještě v roce 1579 vymohl na císaři Rudolfu II. zostřený zákaz šíření kacířských knih, přičemž cenzura byla svěřena biskupovi. Dokončil výstavbu nového kostela sv. Mořice v Kroměříži a 16.9.1582 jej vysvětil. Na Moravě zavedl gregoriánský kalendář, který platí dodnes.

Stál také v čele řady diplomatických poselství do Polska, kde se zasloužil o získání kandidatury na polský trůn pro Habsburky, ve vojenském spolku proti muslimským Turkům. Za to dosáhl roku 1588 u císaře polepšení biskupského znaku o symbol nepřátelského islámu a stvrzení knížecího titulu pro olomoucké biskupy.

Biskup Stanislav byl ctitelem moravských věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje a šířil jejich kult jako apoštolů a ochránců Moravy. Podporoval i kult svého patrona sv. Stanislava z Krakova, jemuž zřídil nádhernou kapli v olomoucké katedrále.

Jablkem sváru na Moravě se brzy stala Pavlovským prosazovaná neomezená autorita metropolity. Tady potřeboval biskup věrného spojence, kterým se stala hojně dotovaná jezuitská kolej. Pavlovský si plně uvědomoval zaostalost katolické pedagogiky, která zřetelně pokulhávala za vyspělejší protestantskou (Jan Amos Komenský), a tento handicap se snažil odstranit právě podporou Tovaryšstva Ježíšova. Zemřel v Kroměříži 2.6.1598 a pohřben je v olomoucké katedrále.

Pro nás zůstává biskup Pavlovský rozhodným bojovníkem proti šíření islámu do Evropy, podporovatelem umění a kultury, zakladatelem universitního vzdělávání v Olomouci, moravským vlastencem a pro mohelnické občany zakladatelem družby s obyvateli sousedního Polska.

Používat na rodovém erbu symboly poraženého nepřítele bylo ve své době považováno za normální. Příkladem může být hlava tatarského nájezdníka na erbu Schwarzenbergů. Spojenečtí stíhači si zase za každého sestřeleného nacistického pilota nechali na svůj stroj namalovat jako trofej miniaturní hákový kříž.

Ctirad Štipl, kronikář města

Hlavním sponzorem webové verze zpravodaje pro Leden 2016:prostor pro inzerci

Další článek:
Předchozí článek: